TIPY na báječné společenské hry

13. února 2015 v 16:27 | Boris Leto |  Radosti
S přítelkyní jsme nevinně hraví. Zde jsou hry, které nás pohltili a mnohé z nich jsme si při poslední návštěvě Čech dovezli do Edinburghu. Je až zarážející, že jsme v Edinburghu neměli šanci najít inteligentní společenskou hru.

Axis & Allies

Hledáš hru, při které zapomeneš jíst? Rozhodně nejlepší hra, kterou jsem jaktěživ hrál. Naprosto Ti vymaže mozek a nevnímáš své okolí. Zatím to s přítelkyní hrajeme ve dvou a hra samotná nám zabere cirka 10 hodin - proto ji hrajeme i tři dny. :) Hru situovanou do roku 1942 bych přirovnal k šachům či ke hře gentlemanů, při níž se hodí popíjet ušlechtilý čaj či něco ostřejšího. Tuto tahovou strategii musíš pokaždé hrát jinak, proto se nestane, aby Tě po čase omrzela.
Tak co, budeš hrát za Alianci nebo za Osu zla?

 

TOP 5 záporáků vs. 1 spisovatel

13. ledna 2015 v 9:30 | Boris Leto |  Romanopisectví
Do kin se derou další a další komixové adaptace s různě zajímavými záporáky. Ale kdy už se někdo rozhodne natočit film o záporácích kazící práci spisovatelů? Proti komu se musím postavit, než Ti nabídnu další román? Nech mě představit pětici bastardů kazící mou práci! Spoiler: dojde i na kazi-interneta.


ELIXÍR života

7. ledna 2015 v 10:57 | Boris Leto |  Dobroty
Minulou zimu jsem se fest nachladil, až jsem jenom kašlal a hrudník mi div neexplodoval. Řekl jsem si rázné NE!, a když už mám v Habitatu zmínku o alchymistovi Edwardu Kelleym, inspirovalo mě to k experimentu. Recept mě za jeden den zbavil nejhoršího! Samozřejmě si narecept netroufne každý, ale k alchymii nemá buňky kdekdo!

VAROVÁNÍ: nepít nalačno a po ránu.

 


PI** přítelkyni neříkám

6. ledna 2015 v 18:25 | Boris Leto |  Choulostivosti
aneb mé nepochopení duševní socky

Nikdy mě nepřestane překvapovat vulgarita v partnerském životě. O dost víc mě udivuje, co vůbec pojí dva lidi, kteří se neváhají oslovovat takříkajíc neromanticky. Co za pouto drží dva lidi, kteří po svém boku neznají klid, a přitom jejich zneklidnění není projevem vášně a respektu?

K****, d****, aj. slůvka divnolásky

Co za tajemnou osobu skrývají tyhle, anebo tamty dveře? V paneláku je obtížné neslyšet své sousedy, takže dokážeš mít perfektní přehled, co za lidi máš kolem sebe. Během vysoké jsem bydlel na studentském bytě, pod kterým žila zvláště povedená manželská dvojka, která si dceřinu nepřítomnost vykládala jako příležitost dávat tomu druhému na frak. Než jsem tajemný manželský pár vůbec potkal, vyposlechl jsem si všelicos.

Sousedka působící navenek jako submisivní typ člověka dokázala o večerech manželovi slovně naložit. Při existenci umakartového jádra se k životům panelákových sousedů nejlépe přiblíží pobytem v koupelně či na záchodě. Ke své škodě nejsem na WC hotový raz dva, tak jsem si vyslechl nejednu estrádu, kterážto na televizních obrazovkách nejvíce sedí k pořváváni během wrestlingu.


STOPY mokrých kruhů

5. ledna 2015 v 18:58 | Boris Leto |  Radosti
Už jsem odhalil oko, ale ještě jsem neodhalil, kam jsem se v ČR rád podíval. :) Kde jsem po sobě nejraději zanechával mokré kruhy po hrníčcích, kalíšcích a půllitrech?

La Bohème Café

Adresa: Sázavská 2031/32, 120 00 Praha 2-Vinohrady

V postupu let preferuji kavárny a vinohradská La Bohème Café je pro mě česká NO. 1! Budu vulgární a dovolím si tvrzení, že kavárny od sebe mnohdy rozlišíš podle ceny kávy. V La Bohème Café mě čekalo překvapení.
Nudí Tě kávová šeď a pořád ty stejné typy kávy? V této kavárně Ti nabídnou nejen fajnové čaje, ale i hotové kávové orgie.
Tak například toto je letní latté s mandlovým mlékem.


ŠPÍNA skotského Edinburghu

2. ledna 2015 v 15:58 | Boris Leto |  Edinburgh&me
V Praze jsme bydleli v báječné městské části Praha 2 - Vinohrady, které jsou 10 minut chůzí od Václaváku, tak jsem byl zvyklý na vysoký standart svého okolí. Teď s přítelkyní bydlíme ve svébytné lokalitě v Edinburghu (čti Edynbrá). Máme za sebou 1. měsíc v městské části Granton, přičemž naše nejbližší okolí se vymyká představě o nádherném historickém městě.

Fota z tohoto článku rozhodně nenajdeš v turistických materiálech této skotské metropoli.

Popelnice či trávník, najdi rozdíl!

To nepotřebuje komentář.


POPRAVA pečiva z obchodu

15. prosince 2014 v 15:18 | Boris Leto |  Dobroty
Jak kamarád ochutnal mé bagetky, kupované pečivo letělo do odpadkového koše!

Trmácení se v kuchyni není mým životním posláním, takže vše dělám tak, aby to zabralo co nejméně času a zároveň, abych nejedl blafy. Pečení bagetek nezabere čas ani Tobě!


OBUŠEK do letadla nepatří!

4. prosince 2014 v 13:06 | Boris Leto |  Edinburgh&me
Cesta do Skotska se nevyhnula komplikacím.

Že přijdu o letenky?


Na zachycené fotografii jsem se zatím zaobíral myšlenkami nad nepřirozeností letecké dopravy pro nás lidi "suchozemce" - mám dojem, že jsem řekl něco jako "aby hrom do těch šťouravých bratrů Wrightů!"
Nic nenasvědčovalo tomu, že půjde do tuhého.
Jakmile jsem prošel pasovou kontrolou, došla mi nemilá skutečnost - z batohu jsem si nevytáhl teleskopický obušek!

ROZHOVOR: Sufražetky byly nejdrsnější punk

23. listopadu 2014 v 21:59 | Boris Leto |  Romanopisectví
Blogerka se mnou udělala rozhovor, zde najdeš ochutnávku:

Boris Leto se odvážně snaží na trhu prorazit se svojí novou e-knihou Habitat! Inspirující na jeho příběhu je skutečnost, že své dílo vydává sám (a to dobrovolně!). Pokud se chcete dozvědět důvody pro toto svérázné rozhodnutí, doporučuji navštívit jeho blog, který uvádím na konci rozhovoru.

image

Borisi, jak by ses sám charakterizoval?

Jako člověk, který si rád bezprostředně povídá s lidmi. Nemám však rád hromadné společenské akce, kdy člověk musí vést formální konverzaci. Také mám rád svůj klid. Znamená to, že rád uteču k nějaké knize. Charakterizoval bych se i jako moralizující člověk, někdy až moc. Vždy jsem byl introvertem, ale dlouhý čas jsem to v sobě potlačoval.

JAK VYDÁŠ e-knihu?

21. listopadu 2014 v 22:07 | Boris Leto |  Romanopisectví
Jelikož jsem cíleně nechtěl prodávat knihu přes nakladatele, musel jsem se u Habitatu postarat o všechno, čím by podle mě měl každý e-book projít, než se dostane k Tobě, ke čtenáři. Jedná se o časově (i finančně) náročnější záležitost, ale rozhodně za to stojí!
Habitat prodávám výhradně jako e-book.

1. Ještě jednou, a ještě ...

Věc se má takto - dopíši kapitolu, znova si ji projdu, abych pohledal chyby a mnohdy text ještě více zušlechtím. Následně dávám přečíst své drahé polovičce, která mi k tomu dává zpětnou vazbu. Co si budeme namlouvat, občas se i mistr tesař sakra utne.

2. Odstup pár měsíců

Druhý krok chápu jako detektivní prácičku. Dopsaný rukopis opět pročtu, abych si byl jistý, že je vše v pořádku. Je dobré, aby si člověk od díla odpočinul a nabral nových sil. Díky odstupu získávám nadhled a hlavně si víc všimnu případných nesrovnalostí. Po tomto kroku následuje pročtení od mé přítelkyně. Aby k tomu vůbec měla chuť, několik finálních kapitol ji dávám přečíst až v tomto kroku.


K ČERTU s vejci!

12. listopadu 2014 v 10:49 | Boris Leto |  Dobroty
Co si počít, když v lednici není vejce ani mléko, ale chutím neporučíš?

Nevěš hlavu! Zjistil jsem, že se bez toho při pečení hravě obejdeš. A nepotřebuješ k tomu ani kuřecí kůžičku jako v případě blafů od pana Hrušky. ;)

Pařížan s trendy hárem



ČTENÁŘKA pojmenovala psa podle postavy z mé knihy!

23. října 2014 v 17:21 | Boris Leto |  Romanopisectví
Seznamte se - Tara, vrrr, haf! :D

Význam jména

Tárá je ženským aspektem v hinduismu a buddhismu a ztělesňuje aspekt soucítění. Doslovně znamená Vysvoboditelka, a pokud se k ní pravověrný věřící obrátí skrze její mantru, objeví se, aby mu pomohla.


"RODIČE neměli společnou ložnici..."

22. října 2014 v 16:16 | Boris Leto |  Romanopisectví
První věty z mého postapokalyptického SF/fantasy. ;)



Co na ukázku říkáš? Napiš do komentáře. :)

MILKA je kráva!

21. října 2014 v 20:52 | Boris Leto |  Choulostivosti
Nemám TV a občas mě nassss, co v ní na návštěvě uvidím.

Šňupni čáru, smrade


Cukr je problémem vyspělého světa. Je to droga, sám o tom můžu vyprávět. Při zkouškovém na vysoké jsem baštíval "Nutellu" za 20 kaček. Denně. A určitě jsem ji nejedl kvůli kakau, které tam snad ani nebylo... Po nastěhování do Prahy jsem spořádal Milku denně. Tam už kousek kakaa přidávají, ale kvůli kakau jsem ji určitě nejedl! Ze závislosti na sladkém mě dostal až dokument o unášení afrických dětí za účelem otrockého sklízení kakaových bobů (csfd). Od té doby jsem si čokoládu odpouštěl a byla to vlastně čokoláda, skrze kterou jsem si předně ukájel závislost na cukru.


NA KONTOKORENT jsem kývl v druháku na vysoké

18. října 2014 v 17:24 | Boris Leto |  Choulostivosti

Masíčko, libové

V bance jsem potřeboval vyřídit triviálnost a po usazení k bankéři se ze mě stalo další maso na porážku. V mém případě šlo o naivní libové masíčko. Věřil jsem, že v bance se mnou nikdo nevytře podlahu. Abychom si v tom udělali pořádek, bankéř musí plnit kvóty, jinak bye bye bonusy. Špatný bankéřův výsledek může ovlivnit bonusy i kolegům na pobočce a dokonce i kolegům z jiných poboček, které zná leda z mailové komunikace. Já jsem bankéři bezesporu udělal radost - kývl jsem mu na takzvanou "pojistku v případě nepřízně." Však co, když se kontokorent nevyužívá, nic neplatím.

Když budu váhat...

...nic si přece nekoupím! Dlužit love je cool.


TOP 5 stereotypů spisovatele

9. října 2014 v 14:49 | Boris Leto |  Romanopisectví
Nemá smysl psát román bez příslušné přípravy a potřebných stereotypů. Mohlo by se zdát, že psaní nevyžaduje velké plánování, ale ukáži Ti, co předchází mému psaní.

1. Na začátku bylo slovo

Tabule nepatří jen do školy! Nevím jak Ty, ale mě se nejlépe vymýšlí příběh před magnetickou tabulí. Bez tabule by mě dost věcí ani nenapadlo - dobře se na ní třídí myšlenky.

2. Psaní je obřad

Psaní je pro mě srdcová záležitost a nehodlám si ji prznit sáčkovým čajem. :)

Zrovna tuto konvičku ode mě dostala přítelkyně k narozeninám. Připravujeme si v ní zatraceně silný černý Pu-erh. O černém Pu-Erhu se vede fáma, že nejcennější je s ten lehkou plísní - blbost, čaj není hermelín.

3. Bez drog ani znak

Na vysoké jsem psával dokonce líznutý, ale z toho jsem už vyrostl a největších výkonů dosahuji při čajovém sjíždění se. Výhoda mé zkofeinované mysli - líp mi to myslí a ještě mám energii. Ale i tak je nutno pamatovat na pravidelnou svačinu (třeba jablko), protože jak začnu mít děsný hlad, game-over!

Dovol mi, aby Ti zleva představil 3 krasavice - jedny z mých oblíbených:

1) japonská Kukicha "Kyoto" - zelený
2) čínská Tung Ting - oolong
3) nepálská Shangri-la - černý


Kam dál