Říjen 2014

ČTENÁŘKA pojmenovala psa podle postavy z mé knihy!

23. října 2014 v 17:21 | Boris Leto |  Romanopisectví
Seznamte se - Tara, vrrr, haf! :D

Význam jména

Tárá je ženským aspektem v hinduismu a buddhismu a ztělesňuje aspekt soucítění. Doslovně znamená Vysvoboditelka, a pokud se k ní pravověrný věřící obrátí skrze její mantru, objeví se, aby mu pomohla.


"RODIČE neměli společnou ložnici..."

22. října 2014 v 16:16 | Boris Leto |  Romanopisectví
První věty z mého postapokalyptického SF/fantasy. ;)



Co na ukázku říkáš? Napiš do komentáře. :)

MILKA je kráva!

21. října 2014 v 20:52 | Boris Leto |  Choulostivosti
Nemám TV a občas mě nassss, co v ní na návštěvě uvidím.

Šňupni čáru, smrade


Cukr je problémem vyspělého světa. Je to droga, sám o tom můžu vyprávět. Při zkouškovém na vysoké jsem baštíval "Nutellu" za 20 kaček. Denně. A určitě jsem ji nejedl kvůli kakau, které tam snad ani nebylo... Po nastěhování do Prahy jsem spořádal Milku denně. Tam už kousek kakaa přidávají, ale kvůli kakau jsem ji určitě nejedl! Ze závislosti na sladkém mě dostal až dokument o unášení afrických dětí za účelem otrockého sklízení kakaových bobů (csfd). Od té doby jsem si čokoládu odpouštěl a byla to vlastně čokoláda, skrze kterou jsem si předně ukájel závislost na cukru.


NA KONTOKORENT jsem kývl v druháku na vysoké

18. října 2014 v 17:24 | Boris Leto |  Choulostivosti

Masíčko, libové

V bance jsem potřeboval vyřídit triviálnost a po usazení k bankéři se ze mě stalo další maso na porážku. V mém případě šlo o naivní libové masíčko. Věřil jsem, že v bance se mnou nikdo nevytře podlahu. Abychom si v tom udělali pořádek, bankéř musí plnit kvóty, jinak bye bye bonusy. Špatný bankéřův výsledek může ovlivnit bonusy i kolegům na pobočce a dokonce i kolegům z jiných poboček, které zná leda z mailové komunikace. Já jsem bankéři bezesporu udělal radost - kývl jsem mu na takzvanou "pojistku v případě nepřízně." Však co, když se kontokorent nevyužívá, nic neplatím.

Když budu váhat...

...nic si přece nekoupím! Dlužit love je cool.


TOP 5 stereotypů spisovatele

9. října 2014 v 14:49 | Boris Leto |  Romanopisectví
Nemá smysl psát román bez příslušné přípravy a potřebných stereotypů. Mohlo by se zdát, že psaní nevyžaduje velké plánování, ale ukáži Ti, co předchází mému psaní.

1. Na začátku bylo slovo

Tabule nepatří jen do školy! Nevím jak Ty, ale mě se nejlépe vymýšlí příběh před magnetickou tabulí. Bez tabule by mě dost věcí ani nenapadlo - dobře se na ní třídí myšlenky.

2. Psaní je obřad

Psaní je pro mě srdcová záležitost a nehodlám si ji prznit sáčkovým čajem. :)

Zrovna tuto konvičku ode mě dostala přítelkyně k narozeninám. Připravujeme si v ní zatraceně silný černý Pu-erh. O černém Pu-Erhu se vede fáma, že nejcennější je s ten lehkou plísní - blbost, čaj není hermelín.

3. Bez drog ani znak

Na vysoké jsem psával dokonce líznutý, ale z toho jsem už vyrostl a největších výkonů dosahuji při čajovém sjíždění se. Výhoda mé zkofeinované mysli - líp mi to myslí a ještě mám energii. Ale i tak je nutno pamatovat na pravidelnou svačinu (třeba jablko), protože jak začnu mít děsný hlad, game-over!

Dovol mi, aby Ti zleva představil 3 krasavice - jedny z mých oblíbených:

1) japonská Kukicha "Kyoto" - zelený
2) čínská Tung Ting - oolong
3) nepálská Shangri-la - černý