Choulostivosti

PI** přítelkyni neříkám

6. ledna 2015 v 18:25 | Boris Leto
aneb mé nepochopení duševní socky

Nikdy mě nepřestane překvapovat vulgarita v partnerském životě. O dost víc mě udivuje, co vůbec pojí dva lidi, kteří se neváhají oslovovat takříkajíc neromanticky. Co za pouto drží dva lidi, kteří po svém boku neznají klid, a přitom jejich zneklidnění není projevem vášně a respektu?

K****, d****, aj. slůvka divnolásky

Co za tajemnou osobu skrývají tyhle, anebo tamty dveře? V paneláku je obtížné neslyšet své sousedy, takže dokážeš mít perfektní přehled, co za lidi máš kolem sebe. Během vysoké jsem bydlel na studentském bytě, pod kterým žila zvláště povedená manželská dvojka, která si dceřinu nepřítomnost vykládala jako příležitost dávat tomu druhému na frak. Než jsem tajemný manželský pár vůbec potkal, vyposlechl jsem si všelicos.

Sousedka působící navenek jako submisivní typ člověka dokázala o večerech manželovi slovně naložit. Při existenci umakartového jádra se k životům panelákových sousedů nejlépe přiblíží pobytem v koupelně či na záchodě. Ke své škodě nejsem na WC hotový raz dva, tak jsem si vyslechl nejednu estrádu, kterážto na televizních obrazovkách nejvíce sedí k pořváváni během wrestlingu.

MILKA je kráva!

21. října 2014 v 20:52 | Boris Leto
Nemám TV a občas mě nassss, co v ní na návštěvě uvidím.

Šňupni čáru, smrade


Cukr je problémem vyspělého světa. Je to droga, sám o tom můžu vyprávět. Při zkouškovém na vysoké jsem baštíval "Nutellu" za 20 kaček. Denně. A určitě jsem ji nejedl kvůli kakau, které tam snad ani nebylo... Po nastěhování do Prahy jsem spořádal Milku denně. Tam už kousek kakaa přidávají, ale kvůli kakau jsem ji určitě nejedl! Ze závislosti na sladkém mě dostal až dokument o unášení afrických dětí za účelem otrockého sklízení kakaových bobů (csfd). Od té doby jsem si čokoládu odpouštěl a byla to vlastně čokoláda, skrze kterou jsem si předně ukájel závislost na cukru.

NA KONTOKORENT jsem kývl v druháku na vysoké

18. října 2014 v 17:24 | Boris Leto

Masíčko, libové

V bance jsem potřeboval vyřídit triviálnost a po usazení k bankéři se ze mě stalo další maso na porážku. V mém případě šlo o naivní libové masíčko. Věřil jsem, že v bance se mnou nikdo nevytře podlahu. Abychom si v tom udělali pořádek, bankéř musí plnit kvóty, jinak bye bye bonusy. Špatný bankéřův výsledek může ovlivnit bonusy i kolegům na pobočce a dokonce i kolegům z jiných poboček, které zná leda z mailové komunikace. Já jsem bankéři bezesporu udělal radost - kývl jsem mu na takzvanou "pojistku v případě nepřízně." Však co, když se kontokorent nevyužívá, nic neplatím.

Když budu váhat...

...nic si přece nekoupím! Dlužit love je cool.

 
 

Reklama